Práce na dohodu v insolvenci: Na co máte nárok a co si ohlídat

Co je práce na dohodu

Jak vlastně funguje práce na dohodu, když jste v insolvenci? Je to jednodušší, než si možná myslíte. Máte v zásadě dvě možnosti - buď DPP (dohodu o provedení práce) nebo DPČ (dohodu o pracovní činnosti).

U DPP je to celkem výhodné - můžete si vydělat až 10 tisíc měsíčně bez odvodů na pojištění. Jasně, musíte hlídat těch 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, ale pořád je to fajn možnost přivýdělku.

DPČ funguje trochu jinak. Jakmile překročíte 3 500 Kč měsíčně, už musíte platit pojištění. Ale zase můžete pracovat pravidelněji, i když jen na poloviční úvazek.

Co je ale super důležité? Každou korunu musíte nahlásit insolvenčnímu správci. Žádné bokovky nebo práce na černo - to by se vám mohlo škaredě vymstít. Upřímně, není nic horšího než přijít o šanci na oddlužení kvůli zatajování příjmů.

Práce na dohodu má svoje plusy - je flexibilní, můžete si přizpůsobit pracovní dobu a třeba kombinovat více přivýdělků. Jasně, nemáte jistotu pravidelného příjmu jako na klasickou pracovní smlouvu, ale když se snažíte vylézt z dluhů, každá koruna se počítá.

Nejdůležitější je být za každých okolností upřímný ke správci. Radši se dvakrát zeptat než jednou udělat chybu. Vždyť jde o vaši budoucnost bez dluhů - a ta přece stojí za to, ne?

Druhy dohod o pracích mimo pracovní poměr

Když se dostanete do insolvence, nemusíte zoufat - i brigády vám můžou pomoct postavit se na nohy. Pojďme si rozebrat dvě nejčastější možnosti přivýdělku: dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

U DPP je to jednoduché - můžete odpracovat maximálně 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Co je super? Pokud si vyděláte do 10 tisíc měsíčně, nemusíte platit zdravotní a sociální pojištění. Jakmile tuhle částku překročíte, pojistné se už platit musí.

DPČ funguje trochu jinak. Tady můžete pracovat nejvýš 20 hodin týdně a pojistné se strhává už od 3 500 Kč měsíčně. Tenhle příjem se bere jako běžná výplata a počítá se do vašich splátek v oddlužení.

Ať už si vyberete kteroukoliv variantu, nezapomeňte - všechny příjmy musíte nahlásit insolvenčnímu správci. Je to stejné jako s normální prací na pracovní smlouvu. Papírování se nevyhnete - obě dohody musí být písemně a musí být jasné, co budete dělat, kdy a jak dlouho.

Práce na dohodu může být skvělý způsob, jak si přilepšit a zvládnout oddlužení. Třeba u DPP můžete mít klidně víc brigád najednou. Hlavně všechno poctivě přiznejte - ušetříte si problémy a správce uvidí, že to s oddlužením myslíte vážně.

Zaměstnavatel vám musí dát potvrzení o výdělku, které předáte správci. Ten pak kontroluje, jestli zvládáte splácet aspoň těch povinných 30 % dluhů. Proto si dobře rozmyslete, která dohoda pro vás bude výhodnější - každá koruna se počítá a může vám pomoct dostat se z dluhů ven.

Povinnost dlužníka oznámit práci na dohodu

Jste v insolvenci a přemýšlíte nad přivýdělkem na dohodu? Nezapomeňte, že každou korunu musíte nahlásit svému insolvenčnímu správci. Není to jen formalita - je to vaše zákonná povinnost, která může rozhodnout o úspěchu vašeho oddlužení.

Možná si říkáte, že těch pár tisícovek z brigády přece nemůže hrát roli. Opak je pravdou. I zdánlivě drobný příjem z dohody o provedení práce musíte nahlásit, a to do 15 dnů. Váš správce potřebuje znát všechny detaily - kdo je váš zaměstnavatel, kolik vyděláváte, jak dlouho budete pracovat.

Setkávám se často s tím, že lidé berou na lehkou váhu hlavně dohody do 10 tisíc. Vždyť se z toho neplatí ani pojištění, říkají. Jenže v insolvenci platí jiná pravidla - každý příjem se počítá a musí být přiznaný. Představte si to jako skládačku, kde každý dílek tvoří váš celkový příjem.

Když nastupujete do nové práce, první věc by měla být: informovat zaměstnavatele o insolvenci. Ušetříte si tím spoustu problémů. Zaměstnavatel totiž musí posílat část vaší výplaty přímo insolvenčnímu správci. Schovávejte si všechny dokumenty, výplatní pásky i e-maily se správcem - nikdy nevíte, kdy se budou hodit.

Zatajování příjmů není cesta k svobodě - právě naopak. Může vás to stát nejen schválené oddlužení, ale hrozí i trestní stíhání. Radši se dvakrát zeptejte svého správce, než abyste něco pokazili. Věřte, že upřímnost se v insolvenci vyplácí. Když budete hrát fér, máte mnohem větší šanci dosáhnout vysněného restartu a začít znovu s čistým štítem.

Limity výdělku při insolvenci a oddlužení

Když se dostanete do insolvence, určitě vás zajímá, kolik peněz si vlastně můžete nechat. Základem je naprostá upřímnost - všechny příjmy musíte nahlásit insolvenčnímu správci. Není to nic příjemného, ale jiná cesta z dluhů prostě nevede.

Dobrou zprávou je, že vám vždycky zůstane částka na základní živobytí. Pro letošní rok 2024 je to 13.638 Kč, pokud jste single. Máte děti nebo manželku? Super, částka se vám za každého člena rodiny navýší.

Spousta lidí si myslí, že když si přivydělávají na dohodu do 10 tisíc, nemusí to nikde hlásit. To je ale velký omyl, který vás může přijít draho. I když z téhle částky neplatíte pojištění, do insolvence se započítává každá koruna.

U práce na DPČ je to podobné jako s normální pracovní smlouvou. Nad 4 tisíce měsíčně už musíte platit pojistné. Pro výpočet toho, co vám zůstane, se bere čistá částka - tedy to, co vám zbyde po odvodech.

Pozor na kombinování různých brigád a přivýdělků! Zatajování příjmů je cesta do pekel - můžete přijít o možnost oddlužení. Správce není hlupák, vidí všechno a pravidelně kontroluje, jestli mu říkáte pravdu.

Za 5 let musíte splatit aspoň 30 % dluhů. Když máte jen příjem z dohody, dobře si rozmyslete, jestli to zvládnete. Někdy je lepší najít si normální práci nebo kombinovat více zdrojů příjmů.

Porušení pravidel může znamenat konec oddlužení a návrat k exekucím. A to přece nechcete, že? Proto raději všechno poctivě hlaste a dodržujte stanovené limity. Je to sice otravné, ale je to vaše cesta ke svobodě od dluhů.

Srážky z odměny při práci na dohodu

Práce na dohodu během insolvence není žádná procházka růžovou zahradou. Stejně jako u běžného zaměstnání, i tady vám budou strhávat část výdělku pro věřitele. Je to jako když vám z výplaty ukousnou větší sousto - prostě se to musí odvést insolvenčnímu správci.

Typ dohody	Limit výdělku měsíčně	Odvody pojistného	Započítání do oddlužení
DPP při insolvenci	10.000 Kč	Nad 10.000 Kč	Ano
DPČ při insolvenci	Bez limitu	Od první koruny	Ano

Kolik vám vlastně zůstane v kapse? U dohody o provedení práce začínají srážky nad 10 tisíc měsíčně, u dohody o pracovní činnosti už nad 3,5 tisíce. Samozřejmě vám ale musí nechat dost na základní životní potřeby - to je ta nezabavitelná částka, díky které nebudete živořit.

Šéf musí o vaší insolvenci vědět. Nejlepší je, když mu to řeknete sami a na rovinu. Když to neuděláte, dozví se to stejně - buď od správce, nebo rovnou od soudu. A věřte, že zaměstnavatel, který by zapomněl srážet, by si pěkně zavařil. Musel by pak všechno doplatit ze svého.

Makáte na více dohodách najednou? Pak se srážky počítají ze všeho dohromady. Je to jako skládat puzzle - všechny příjmy musíte přiznat, nic neschovat pod koberec. Zaměstnavatelé si mezi sebou musí podat ruce a domluvit se, jak to udělají s těmi srážkami.

Když měníte práci nebo berete novou dohodu, máte 15 dní na to dát vědět správci. Je to jako když se stěhujete - prostě musíte nahlásit novou adresu. A nezapomeňte, že i při ukončení dohody se srážky týkají všech peněz - i odstupného nebo závěrečných odměn.

Snažit se něco zatajit nebo vykličkovat ze srážek? To je jako házet si klacky pod nohy. Můžete přijít o možnost oddlužení a skončit zpátky v exekucích. Proto raději všechno přiznejte a hrajte podle pravidel. Když si nejste jistí, že jsou srážky správně, klidně se ozvěte správci nebo soudu - od toho tam jsou.

Započítání příjmů z dohod do splátkového kalendáře

Příjmy z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti představují významný aspekt při řešení oddlužení. Tyto příjmy se standardně započítávají do splátkového kalendáře stejným způsobem jako běžná mzda ze zaměstnaneckého poměru. Insolvenční správce má povinnost zahrnout veškeré příjmy dlužníka do výpočtu měsíční splátky pro věřitele, přičemž příjmy z dohod nejsou výjimkou.

V případě dohody o provedení práce je situace specifická vzhledem k limitu 10 000 Kč, do kterého se neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Pokud měsíční odměna přesáhne tento limit, započítává se do splátkového kalendáře celá částka nad limit. U dohody o pracovní činnosti se příjmy započítávají obdobně jako u klasického pracovního poměru, přičemž limit pro odvody pojistného je stanoven na 3 500 Kč měsíčně.

Dlužník má zákonnou povinnost oznámit insolvenčnímu správci veškeré své příjmy, včetně těch z dohod. Zatajování příjmů může vést k závažným důsledkům, včetně zrušení schváleného oddlužení. Insolvenční správce pravidelně kontroluje příjmy dlužníka a má právo vyžádat si informace od zaměstnavatelů o výši vyplacených odměn.

Pro správné započítání příjmů z dohod je klíčová spolupráce mezi dlužníkem, zaměstnavatelem a insolvenčním správcem. Zaměstnavatel musí být informován o probíhajícím oddlužení a má povinnost zasílat příslušnou část příjmu přímo insolvenčnímu správci. V praxi to znamená, že zaměstnavatel provádí srážky z odměny obdobně jako u exekučních srážek.

Při výpočtu částky, která bude započtena do splátkového kalendáře, se zohledňuje nezabavitelné minimum, které musí dlužníkovi zůstat pro zajištění základních životních potřeb. Toto minimum se vypočítává podle aktuálně platných předpisů a vztahuje se na součet všech příjmů dlužníka, včetně příjmů z dohod.

V některých případech může dojít k situaci, kdy dlužník pracuje na více dohod současně. V takovém případě se příjmy ze všech dohod sčítají a posuzují se jako jeden celkový příjem. Je důležité, aby dlužník všechny tyto příjmy řádně přiznal a doložil, jinak by mohlo dojít k porušení podmínek oddlužení.

Započítávání příjmů z dohod do splátkového kalendáře má také vliv na celkovou dobu oddlužení. Pokud jsou příjmy dostatečně vysoké, může dlužník splnit podmínky oddlužení dříve než za standardních 5 let. Naopak při nízkých příjmech může být doba oddlužení prodloužena, aby bylo dosaženo zákonem stanovené minimální hranice uspokojení pohledávek věřitelů.

Práce na dohodu při insolvenci je jako světlo na konci tunelu - může být řešením finanční situace, ale je třeba postupovat v souladu se zákonem a informovat insolvenčního správce

Radmila Procházková

Souběh více dohod během insolvence

V rámci insolvence je možné pracovat na více dohod současně, ale je nutné dodržovat určitá pravidla a omezení. Dlužník může mít souběžně uzavřeno několik dohod o provedení práce (DPP) nebo dohod o pracovní činnosti (DPČ), případně jejich kombinaci, musí však vždy dbát na to, aby celkový měsíční příjem nepřekročil stanovené limity a aby byly všechny příjmy řádně přiznány insolvenčnímu správci.

Při souběhu více dohod je třeba mít na paměti, že se příjmy z jednotlivých dohod sčítají. To znamená, že pokud má dlužník například dvě dohody o provedení práce, každou na 5000 Kč měsíčně, jeho celkový příjem z dohod činí 10000 Kč. Tento součet všech příjmů musí být následně zahrnut do měsíčního přehledu pro insolvenčního správce. Je důležité, aby dlužník všechny své pracovní aktivity a příjmy z nich plynoucí transparentně komunikoval jak s insolvenčním správcem, tak případně i se soudem.

Při práci na více dohod současně je nutné sledovat i zákonné limity. U dohody o provedení práce je to zejména limit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Pokud má dlužník více DPP u různých zaměstnavatelů, limit 300 hodin se počítá pro každého zaměstnavatele zvlášť. U dohody o pracovní činnosti je třeba hlídat průměrný týdenní rozsah práce, který nesmí přesáhnout 20 hodin. I zde platí, že při více DPČ se tento limit vztahuje na každého zaměstnavatele samostatně.

Důležitým aspektem je také odvod zdravotního a sociálního pojištění. Pokud příjem z jedné nebo více dohod přesáhne stanovený limit (pro rok 2024 je to 4000 Kč měsíčně u DPČ a 10000 Kč u DPP), vzniká povinnost odvodu pojistného. Tyto odvody mohou významně ovlivnit čistý příjem dlužníka, což je nutné zohlednit při plánování splácení v rámci oddlužení.

Při souběhu více dohod je také klíčové správně koordinovat pracovní dobu a povinnosti tak, aby nedocházelo k překrývání jednotlivých závazků. Zaměstnavatelé by měli být informováni o existenci dalších pracovních vztahů, aby mohli adekvátně plánovat pracovní vytížení. V případě, že celkový příjem ze všech dohod překročí nezabavitelnou částku, bude z něj prováděna srážka pro účely oddlužení.

Pro úspěšné zvládnutí insolvence při práci na více dohod je zásadní pečlivé vedení evidence odpracovaných hodin a získaných příjmů. Dlužník by si měl vést podrobný přehled všech pracovních aktivit a pravidelně kontrolovat, zda dodržuje všechny zákonné limity a povinnosti vyplývající z insolvenčního řízení. Jakékoliv změny v pracovních vztazích nebo příjmech je nutné neprodleně hlásit insolvenčnímu správci, aby nedošlo k narušení průběhu oddlužení.

Práva a povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel má při zaměstnávání osoby v insolvenci specifická práva a povinnosti, které musí důsledně dodržovat. V první řadě je zaměstnavatel povinen respektovat skutečnost, že zaměstnanec je v insolvenčním řízení, a musí postupovat v souladu s insolvenčním zákonem. Klíčovou povinností zaměstnavatele je provádění srážek ze mzdy či odměny z dohody a jejich následné zasílání insolvenčnímu správci.

Při práci na dohodu musí zaměstnavatel pečlivě sledovat výši odměny a zajistit, aby byly správně vypočítány a odvedeny všechny zákonné srážky. Zaměstnavatel je povinen komunikovat s insolvenčním správcem a poskytovat mu potřebné informace o výši příjmu zaměstnance. V případě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti má zaměstnavatel právo upravit pracovní podmínky tak, aby odpovídaly situaci zaměstnance v insolvenci.

Zaměstnavatel musí vést přesnou evidenci odpracovaných hodin a vyplacených odměn. Je také jeho povinností informovat insolvenčního správce o jakýchkoliv změnách v pracovněprávním vztahu, včetně případného ukončení dohody. Při výpočtu srážek musí zaměstnavatel respektovat nezabavitelnou částku, která zaměstnanci zůstává pro zajištění základních životních potřeb.

V případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr má zaměstnavatel právo ukončit spolupráci se zaměstnancem v insolvenci, pokud to považuje za nutné, musí však dodržet zákonné podmínky pro ukončení dohody. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance v insolvenci diskriminovat a musí s ním jednat stejně jako s ostatními zaměstnanci.

Důležitou povinností zaměstnavatele je také správné vykazování všech odvodů na sociální a zdravotní pojištění, pokud vzniká povinnost je odvádět. U dohody o provedení práce vzniká tato povinnost při překročení hranice 10 000 Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti při překročení částky 3 500 Kč měsíčně.

Zaměstnavatel má právo požadovat od zaměstnance součinnost při plnění povinností souvisejících s insolvencí. Musí však respektovat zákonná omezení týkající se nakládání s osobními údaji a dbát na ochranu soukromí zaměstnance. V případě nejasností má zaměstnavatel právo konzultovat situaci s insolvenčním správcem nebo právním zástupcem.

Při uzavírání nové dohody se zaměstnancem v insolvenci by měl zaměstnavatel zvážit všechny okolnosti a případně upravit podmínky tak, aby byly výhodné pro obě strany. Zaměstnavatel má právo stanovit takovou výši odměny a rozsah práce, které považuje za přiměřené, musí však dodržet zákonné minimum stanovené pro daný typ dohody.

Kontrola insolvenčním správcem a soudem

Insolvenční správce má za úkol důkladně kontrolovat veškeré příjmy dlužníka, včetně těch z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Každý měsíc musí dlužník předkládat insolvenčnímu správci výpisy ze všech svých bankovních účtů a doklady o příjmech, aby bylo možné ověřit, zda jsou všechny příjmy řádně zahrnuty do oddlužení. Insolvenční správce také kontroluje, zda dlužník nepracuje na dohody účelově, aby se vyhnul vyšším odvodům z běžného pracovního poměru.

V případě práce na dohodu je nutné insolvenčnímu správci dokládat nejen výši příjmu, ale také samotnou dohodu a veškeré související dokumenty. Správce má právo kontaktovat zaměstnavatele a ověřit si pravdivost předložených dokumentů i skutečnou výši vyplácených odměn. Pokud by dlužník zatajoval příjmy z dohod nebo předkládal nepravdivé informace, může to vést až ke zrušení schváleného oddlužení.

Insolvenční soud průběžně dohlíží na celý proces oddlužení a může si vyžádat dodatečné informace jak od dlužníka, tak od insolvenčního správce. Soud zejména kontroluje, zda dlužník plní své povinnosti, včetně pravidelného odevzdávání příjmů z dohod ve stanovené výši. V případě zjištění nesrovnalostí může soud nařídit přezkumné jednání nebo přijmout jiná opatření k ochraně práv věřitelů.

Zvláštní pozornost je věnována situacím, kdy dlužník uzavírá nové dohody během insolvence. Každou novou dohodu je povinen neprodleně nahlásit insolvenčnímu správci a soudu. Ti posuzují, zda uzavření dohody není v rozporu s podmínkami oddlužení a zda výše odměny odpovídá obvyklým podmínkám na trhu práce. Správce může požadovat vysvětlení, proč byla zvolena forma dohody místo standardního pracovního poměru.

Důležitým aspektem kontroly je také sledování celkového objemu práce na dohody. Pokud by dlužník pracoval na více dohod současně nebo by překračoval zákonem stanovené limity, může to vzbudit pochybnosti o účelovosti takového jednání. Insolvenční správce v takových případech zjišťuje, zda nejde o snahu obcházet povinnosti plynoucí z oddlužení.

V rámci kontrolního procesu je klíčová také komunikace mezi dlužníkem a insolvenčním správcem. Správce může požadovat osobní konzultace, během kterých dlužník vysvětluje své pracovní aktivity a předkládá potřebné doklady. Pravidelná a otevřená komunikace pomáhá předcházet případným nedorozuměním a komplikacím v průběhu oddlužení. Dlužník by měl být připraven kdykoliv doložit oprávněnost svých příjmů z dohod a jejich skutečnou výši.

Sankce při porušení pravidel práce na dohodu

Porušení pravidel práce na dohodu během insolvence může mít závažné důsledky jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Při nedodržení stanovených limitů nebo nepřiznání příjmů z dohod insolvenčnímu správci hrozí dlužníkovi zrušení oddlužení. Tato situace může nastat zejména tehdy, když dlužník překročí zákonem stanovený limit pro práci na dohodu nebo když příjmy z této činnosti řádně nenahlásí.

Insolvenční správce pravidelně kontroluje veškeré příjmy dlužníka, včetně těch z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Zatajení těchto příjmů je považováno za závažné porušení podmínek oddlužení a může vést k jeho zrušení. V takovém případě by dlužník musel čelit exekučnímu řízení a ztratil by výhody, které mu oddlužení poskytuje.

Zaměstnavatel, který vědomě napomáhá dlužníkovi obcházet pravidla insolvence tím, že například vyplácí mzdu v hotovosti nebo nepřiznává skutečnou výši odměny, se vystavuje riziku právního postihu. Může mu být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč za porušení pracovněprávních předpisů. Navíc může čelit žalobě ze strany insolvenčního správce nebo věřitelů pro maření průběhu insolvenčního řízení.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dlužník pracuje na více dohod současně. Překročení limitu 10 000 Kč měsíčně u dohody o provedení práce může vést k povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění, což může významně ovlivnit celkovou finanční situaci dlužníka v oddlužení. Nedodržení této povinnosti může mít za následek dodatečné vyměření pojistného včetně penále.

Sankce mohou postihnout i třetí osoby, které vědomě napomáhají dlužníkovi při obcházení pravidel insolvence. To se týká například rodinných příslušníků nebo známých, kteří by formálně vystupovali jako příjemci odměny z dohody, zatímco skutečnou práci by vykonával dlužník. Takové jednání může být kvalifikováno jako trestný čin poškození věřitele nebo jako porušení povinnosti v insolvenčním řízení.

V případě zjištění porušení pravidel může insolvenční soud nařídit přezkum hospodaření dlužníka a případně stanovit přísnější podmínky pro další průběh oddlužení. To může zahrnovat častější reporting příjmů, povinnost předkládat veškeré dohody ke schválení insolvenčnímu správci nebo stanovení dodatečných podmínek pro výkon práce na dohodu.

Důležité je také zmínit, že opakované nebo závažné porušení pravidel může vést k zápisu do insolvenčního rejstříku, což může mít dlouhodobý negativní dopad na budoucí pracovní a finanční možnosti dlužníka. Proto je vždy lepší konzultovat jakékoliv nejasnosti s insolvenčním správcem a dodržovat stanovená pravidla, než riskovat závažné sankce a možné zrušení oddlužení.